Poslední říjnový víkend započal pro část skupiny v pátek na boudě. Chlapi byli v Ponoru, kde bylo množství vody větší než obvykle. V sobotu dopoledne pak dokončili přípravu dřeva na zimu.
Na ZUBu tradiční bádací trojka mezitím vytáhla 2 rundy lóden z čelby severní větve. Při průlezu Trucchodbou jsem v sedimentu našel úlomek krápníku – brčka. Probíhalo sondování čelby pomocí roxorového nástavce na vrtačku, u většiny vrtů jsme po 70 cm narazili na překážku (nejspíš na odpadlé bloky). Udělali jsme bojovou poradu, na které jsme se rozhodli nepokračovat již dále vzhůru, kde klenbu prostory tvoří jílovitý sediment, ale těžit vpřed, ve směru vrstvy červené hlíny, která mírně stoupá a vede zhruba severně. Všude se objevují obří opadané bloky, které je třeba rozbíjet před přesunem na povrch.
Po obědě dorazil i zbytek skupiny na ZUB. Se Staňou přijel host Matúš, se kterým se seznámil při akci v čachtickém historickém podzemí a který studuje v Brně – dnes to bude jeho první návštěva veřejně nepřístupné jeskyně. Po Matúšově exkurzi ZUBem začala akce v Huntuntuntu, do které se zapojila většina přítomných lidí.
Nejprve byl v nejnižším bodě úžiny Kuča a v pozici hlavou dolů vybíral kamenitou zátku Huntuntuntu. Přes nepohodlnou pozici a vysoký obsah céóčka zvládl i vyřvávat sprostonárodní písně. Po 12 kyblících se vysoukal se skelným pohledem a nahradit jej musel Duna. Těžbu však nesmírně ztížily dva zaklíněné ploché šutry, které se přes veškerou snahu nepodařilo vytáhnout – Jožů(v->f) dómek je tak nadále nepřístupný.
Kuča v céóčkovém delíriu předvedl Matúšovi, že jeskyňáři jsou docela bizarní postavy – iniciován Staňou dostal chuť na olizování a koštování všeho možného. Podobně jako některé těhotné ženy nepohrdnou blátem či cihlou, vytáhl jazyk a za podivných zvuků počal orálně uspokojovat jeskynní sedimenty. Ještě po výlezu z díry hledal, do čeho by svůj jazyk zabořil.
Já na povrchu obsluhoval vrátek a kromě lehčích kýblů z Jižní mi občas přijel i řádně těžký kýbl – Bob rozbíjel přečnívající bloky na trase Centrál – vrch Severní, aby lódny snáze projížděly. Na povrchu též proběhla seance jak vystřižená z televizních ezoterických pořadů s vědmami, kdy jsem Katce pomocí nadpřirozeně přirozených metod leccos vyčetl z aury :). V jinou chvíli Kuča využil předklonu Dejva a nalil mu pivo mezi půlky – pomsta jistě bude sladká 😉
Po odchodu větší části skupiny směr Hádek na díře zůstala bádací trojka s Kučou, Staňou a Matúšem a vytahali jsme dalších 15 lóden ze severní větve. Z čelby bylo uvolněno několik větších bloků a byly rozbity na transportovatelnou velikost. Ve 20 hodin díra osiřela po další úspěšné akci SHKB.
