Speleohistorický klub Brno

První listopadovou sobotu se na bádací akci na ZUBu zapsalo nezvykle mnoho lidí, přestože nešlo o tradiční celoskupinovku začínající v pátek na boudě. S Kučou totiž měl odpoledne přijít turisticko-jeskyňářský oddíl Skalní duchové. Přítomnost dětských jeskyňářů by vzhledem k jejich rozměrům usnadnila znovuzpřístupnění Jožova dómku, do kterého by se po vytěžení ultraúžinatého Huntuntuntu pak mohli podívat, narozdíl od mnoha z nás objemnějších chlapů.

Dopoledne začalo tradiční miniakcí ve třech lidech (Bob, Dave Duna, Dave Luv), ač jsme měli jistým jedincem přislíbeny další 2 páry rukou na desátou hodinu. Rozhodli jsme se začít likvidovat deponii pod vlezem do Dómku nohsledů – když už mají přijít Duchové, tak ať se jim tam dobře leze při exkurzi. Po dvou rundách lóden byly všechny kameny na povrchu. To už došel Kučův kolega Regin a vydatně nám na povrchu pomáhal obsluhou vrátku, zatímco jsme těžili další rundy sedimentu z koncové síňky Trucchodby.

Po příchodu Zuzanáče s Katkou jsem se dozvěděl čerstvé informace o situaci v Novodvorském ponoru – pokračuje tam těžba komínku před Cestou vyvolených. Zuzanáč kope napříč komínem, od konce stropního korýtka horizontálně postoupil o 2 metry, směrově kopíruje níže vedoucí Cestu vyvolených. V těchto místech zatím nenarazil na litý strop. Sedimentární profil ukazuje na erozní původ.

Odpoledne přijeli i Kuča, Standa a Pavel a přesunuli se do Huntuntuntu. Zde proběhla minulý týden mikroakce, při které Kuča, Lukin a Pavel vytáhli jeden z obou plochých bloků a k němu 3 kýble. Zbývalo tedy vytáhnout větší z obou bloků, aby se mohlo pokračovat směrem k Jožovu dómku. Staňovi se povedlo urazit šutru hranu a pak už šel snadno přivázat. Po rundě dalších kýblů je tak po půl roce znovu přístupný Jožůf dómek. Duna toho využil a provedl zaměření kompasem – dómek od vlezu vede severojižním směrem, výklenek směřuje východním směrem.

Zároveň vrcholila i těžba ze Severní větve, kde byl dnes stanoven nový rekord – 6 rund lóden. Po vyčištění zakládky pod Nohsledy jsme se rozhodli, že dále budeme pokračovat odtěžením vstupu do Dómku nohsledů tak, aby v tomto místě vznikly schody vytvořené v sedimentu pro snadný přístup do dómku. Těžba šla jak po másle, takže po vytvoření schodů jsme zahájili průkop Nohsledy po pravém liťáku – s cílem dostat se takto během dalších akcí pod koncovou úžinu. Vodítkem nám budiž drobné korýtko.

Bob vylezl komín v Nohsledech, který se však uzavírá do neprůlezna (vrchol tvoří zátka ze sedimentu). Duna se po ramena nacpal do koncové úžiny v dómku a zkoušel sondovat roxorem, který velice snadno pronikal do sedimentu, bez problému jej zapíchl na metr hluboko. Oproti zbytku dómku to tak vypadá, že povrchová vrstva obsahuje výrazně více písku. Taktéž byly kompasem potvrzeny směrové orientace prostor z mého paměťového náčrtu – vlez do Nohsledů je východním směrem, čelba Trucchodby je směr SSV. Porucha dráhy v Trucchodbě nám pak zabránila v těžbě 7. rundy.

Již za hluboké tmy jsem vylezl z díry a většina skupiny zrovna odcházela na Hádek – myšlenka s exkurzí Duchů se vypařila jako ranní déšť nad Skalkou, děti prý byly po výšlapu údolím Říčky promrzlé a šly se ohřát do civilizace. Až pozdě večer pak Skalní duchové s Bárou a Vaškem došli přímo na boudu.

V neděli si Duchové s Vaškem prolezli Ponor, někteří to zvládli až na čelbu. Z díry pomohli vytáhnout 17 kýblů. Další poctivě odmakaný víkend SHKB. Oběma Katkám patří dík za upečení buchet – na pozdě příchozí se nedostalo 🙂

Spustit prezentaci