I přes probíhající Speleofórum jsme se minulou sobotu sešli v sestavě Bob, Míša a Duna na další výživné miniakci.
Novinkou byl v rámci miniakce útok na Zub na třech frontách. Zatímco Míša útočil na čelbě Trucchodby a já na pokračování v odbočce pod Východní propastí, Bob zprovoznil původní lanovku nad Vyve a vylepšoval dráhu ve Východní propasti. Během chvilky se pak ocitl obsah první rundy na světle božím.
Při dalším kole jsme zůstali pod zemí jen dva. Bob dočišťoval prostor pod Východní a já obkopával jednoho mazlika na čelbě Trucchodby. Během druhé rundy se nám s Bobem podařilo nezávisle na sobě nedobrovolně vyzkoušet i naši skluzavku ve Východní s měkkým přistáním v načechraném sedimentu v lódnách.
S Míšou jsme následně vytahali další rundu. Z Bobovy hlášky, že mu dole zbývá už jen pět plných lóden, se nakonec vyklubalo celkem další dva a půl rundy… (Nenápadně nám totiž nakopával další a další sediment do prázdných lóden, co jsme mu vraceli – ludra!)
Po přestávce proběhla ještě sondáž mocnosti sedimentů v odbočce pod Východní propastí. Před námi je minimálně 80 cm pokračování v sedimentu, vrták pak narazil na skálu.
Po sondáži jsme se sbalili a vzhledem k tomu, že bylo pěkně a padla na to řeč, jsme se vydali na exkurzi Malčiny a Netopýrky, kde jsme už delší dobu nebyli. Tímto Bobovi děkuji za zapůjčení svých papučí do auta a omlouvám se za nechtěné použití jeho overalu 😉
komentářů: 2 ↓
1 Zuzu // Neděle, 29.4.2018 // 21:00
Posledních pět lóden, jasně, jaká klasika 🙂
Jinak ten mazlík na čelbě je parádní, už jsem měla tu čest se s ním seznámit 🙂
2 BoB // Neděle, 29.4.2018 // 22:46
„Před námi je minimálně 80 cm pokračování v sedimentu, vrták pak narazil na skálu…“ a nebo jen na šutr. Dokud tam nebudem tak těžko říct. Někteří mazlíci se nezdají, tváří se jak skála, ale nakonec se stejně vezou nahoru 🙂