Speleohistorický klub Brno

jeskyně Plošiny Skalka, historické podzemí

Speleohistorický klub Brno header image 2

Nohsledí komín, načechrávání čtvrté

Čtvrtek, 14.2.2019 - 0:04 · 0 Komentářů

Další akce proběhla v neděli 10. 2. 19. Nikdo jiný neměl čas a tak jsem jel zase jen s kamarádem Chroustalem. V deset už jsem otvíral poklop a těšil se, co se mi podaří dnes všechno udělat.
První jsem odtahal všechno, co se minule a předminule podařilo uvolnit, na spodek Východní. Hlínu do vaniček (jsou teď všechny plný). Kameny jsem dal bokem. Budou se pak líp a rychleji házet do vaniček až se nějaký uvolní… Pak jsem dál okračoval v čištění komínu. Vylezl jsem zas nahoru a uvolňoval šutry… Podařilo se toho uvolnit hodně. I to, co se dřív jen drobek pohnulo, ale bylo natolik zapresovaný, že si nechtělo dát říct.
Párkrát jsem zažil veselé chvilky, když se šutr cestou dolů zasekl hned nahoře ve štěrbině a nechtěl se pohnout. Ono představa lézt pak dolů pod nějakých 40-60 kg šutru, který se může rozběhnout až ho to napadne, se mi fakt nechtělo. Ale vždy se to nakonec podařilo uvolnit. Pokračuji teď pravou stranou šutru směrem k Východní, ale proražený pořád nejsem. Ono se to nezdá, ale kousek to je. Blížila se sedmá a musel jsem spěchat.
Na konci zase byla celá chodba zasypaná pořádnou hromadou. Tentokrát hlavně kamení. Už jsem ale neměl čas je ani rozbít, natož posunou pod Východní. Katka už čekala. Nahoře v Nohsledech už je docela hezký hnízdo. Blbý je, že pomalu odchází vrtačka. Podařilo se navrtat jen 3 díry. Další a asi hlavní problém je už minule zmíněná poklička. Šutr nad hlavou, přilepený ke stropu jen hlínou a zapresovaný snad i srostlý s boky. Zní víc a víc dutě. Příště ho zkusím zase trochu poškádlit. Dřív, než se ke mně přitulí a lehne si mi na záda…
Bylo po sedmé než jsem zavřel díru. Ještě že šlo dojet autem až nahoru…

Tags: Zprávy z akcí · ZUB