Po téměř půl roce bez odemknutí jeskynní uzávěry svolali Duna s Bobem bádačku na ZUB – na sobotu 16.11. Počasí vyšlo skvěle a soupis lidí na dodlu dával tušit, že o zábavu bude postaráno.
Nejdříve jsme se sjeli (myšleno „přijeli auty“) Bob, Duna, Dave Luv, Míša. Bez dlouhého otálení kluci zalezli do díry, kde pokračovali ve strhávání sedimentu asi 3 metry nade dnem Východní propasti. Já k tomu točil vrátkem a čekal, kdo další se u díry objeví. Po chvíli došel Kuča – a vypadal velice nezvykle, jakoby snad střízlivě či co.
Po něm se objevil Saigon a s ním i láhev myslivce, která měla být dárkem pro narozeninové oslavence na Dagmaře. Nu, Kuča škemral… až vyškemral otevření lahve – přece nebude jen na pivu ;). To už přišel i Dejv a zábava na povrchu pomalu začínala. Myslivec po chvíli dokoloval – flaška byla prázdná. Úměrně s tím se probouzela Kučova chuť zpívat – a protože i já jsem milovníkem písní 90. let, ozýval se Skalkou velký řev v podobě bom digi digi digi bom digi bom a jiných popěvků z našeho mládí.
Činili jsme se na povrchu i v díře. Na pokec došel i Zuzanáč. Když byla venku necelá stovka lóden, naznal Kuča, že čeká na spásu – kterou měl být domluvený odvoz na Dagmaru, ovšem Dejvova přítelkyně ne a ne přijet. Náš zpěvák totiž prožíval velká muka – nemohl si zapálit camelku jak dobrodruzi a ani pít už nebylo co. V jednu chvíli s pokřikem „takhle to mají mazlíčci rádi“ na mě skočil zezadu, naštěstí s bambinotem schovaným ve futrálu.
Když se setmělo, na povrchu jsem osiřel. Ale jen na chvíli – to vylezl z díry Duna, kterému moc do zpěvu nebylo. Nechápal jsem, proč vypadá jako pod vlivem (céóčka) – a pak jsem si všiml, že čerstvou baterku jaksi za celý den jistý jedinec nepřipojil ke vzduchotechnice. Ale to nebylo všechno – Duna totiž na dně propasti dostával nejen zásahy strhávaným sedimentem, ale dosedla mu v plné rychlosti na hlavu prázdná lódna, která chvíli působila jako přídavná druhá helma se sklopným hledím :).
Z díry mohlo být vytaženo nějakých 120 lóden. Bob nakopnul ve spodní části Východní propasti chodbičku, která se z horizontálna stáčí vzhůru do podoby komínku. Míša zahluboval počátek Krtkovky. Byla to nakonec velice úspěšná celoskupinovka, která původně začínala jako miniakce. Co se ovšem dělo později na Dagmaře, to už anály neuvádějí.
komentářů: 4 ↓
1 Standa // Pondělí, 18.11.2019 // 19:27
Pěkná akce. O kolik se prodloužila Krtkovka? Já jsem tu taky prozkoumával jednu podvodní jeskyni 🙂
2 Dave Luv // Pondělí, 18.11.2019 // 19:38
Na této akci se nijak neprodloužila – jen Míša těžil její dno na začátku, aby se tam líp lezlo. Lódny jsou všechny prázdný dole, takže pokud si chce někdo udělat mikroakci, díra je k tomu připravena 🙂
3 Bob // Pondělí, 18.11.2019 // 21:13
No, ta „nakopnutá chodbička“ má cca 2-5 m výšku a šířku přes metr. Jen ještě nevím, jestli to jsou dvě paralelní chodby o výšce 2 m a nebo jedna vysoká. Kopeme to od klenby už aspoň třetí akci a ještě to chce tak jednu až dvě, než se to ukáže, co to vlastně je… 🙂
Lóden nakonec bylo 123 (vetšinou Macíčci) . Podařilo se dočistit celou Východní až na skalní dno.
Dunovo „Připadám si jak v bombardovaném Londýně“ pobavilo (mohly se mu vybavit Drážďany, to by bylo horší 😉 )
4 Pavel O. // Čtvrtek, 21.11.2019 // 12:07
Mikroakci bych rád, ale nemám parťáka. Píšu do Doodle své možnosti.