O víkendu jsme měli na návštěvě děti od švagrové, a tak jsem jen tak naprázdno nadhodil, jestli by neměly zájem, mrknout se na „perspektivní místa Moravského krasu“. Chytnul se Vašek, který má nějakou tu zkušenost s břidlicovými štolami na Odersku, odkud pochází. Takže jsme v sobotu vyrazili po D1 směr Brno a kolem jedenácté jsme stanuli u kýžené perspektivní lokality – ZUB.
(pro posměváčky – už i wikipedie referuje o naší díře jako o „jedné z nejvýznamnějších nepřístupných jeskyní MK…“)
Věhlasnost tohoto pracně vydřeného místa se mi podařilo rozšířit i mezi kolemjdoucími sympatickými Ochozáky, kteří se přišli podívat, co se to na tak zapomenutém místě děje (…jinak ta pozvánka na akci stále platí)
Po menším zdržení během příprav na povrchu jsme s Vaškem, po nezbytném proškolení, sestoupili chřtánem skruží. Samozřejmě jsme zahájili obligátní exkurzí s barvitým výkladem, jak byla jeskyně podruhé ručně znovuvytvořena a prolezli jsme i místa, kde jsem sám už nějaký ten pátek nebyl.
Vzhledem k tomu, že nepadly žádné nemístné otázky typu „a kde jsou nějaké krápníky?“ jsem vytušil, že se to u nás Vénovi líbí, čímž jsem postoupil k fázi 2 – těžba na čelbě Krtčí nory (aka Krtkovky).
Kvalita ovzduší úplně nesplňovala zdravotní limity, takže jsme se na čelbě několikrát prostřídali. Ale i tak jsme pokračovali i po vytěžení první rundy. Po krátké pauze na sluncem prohřáté hromadě šutrů, jsme si dali druhé kolo, po kterém jsme to po čtvrté hodině zabalili, abychom si ještě stihli vychutnat výhled na Brno se zapadajícím sluncem z vyhlídky nad Růženiným lomem.
A co se vlastně podařilo zjistit? Nejzajímavější zjištění z konce akce je, že se profil čelby Krtkovky rozdělil na tři části – prostřední část je tvořena souvislou skálou svrchu až ke spodní části profilu, zde cesta pravděpodobně končí. Ještě bude potřeba ověřit, jestli nevede pokračování spodní částí pod čelbou, ale co jsem zkoušel, vypadá to na konečnou. Pokračování vede dál levou částí o šířce cca 1 metr, kde chodba nyní pokračuje směrem zpět k dómku Nohsledů. Poslední pravá část profilu je ještě nedotěžena, ale i zde podle pokusných sond je zřejmě liťák. V chodbě jsme ve stropě objevili i drobný komínek pokračující do vyšších pater.
Celkem jsme se posunuli o půl metru a vytahali 24 lóden. Není to moc, ale vzhledem k tomu, že jsem ani nepočítal, že budeme těžit, jsem spokojen, a hlavně jsem rád, že to Vaška bavilo a že z toho měl fajn zážitek.
komentářů: 5 ↓
1 Standa // Pondělí, 10.2.2020 // 16:02
Tak to je slušná práce ve dvou! Na tu wiki jsem to před pár lety dopsal já 🙂
2 Dave Luv // Pondělí, 10.2.2020 // 21:16
Čauky, škoda žes nečmrknul, třeba vás mohlo být v díře víc…
Dá se teď exkurzně lozit přes Centrál?
Můžeš trochu přiblížit „ta pozvánka na akci stále platí“ i pro nečleny?
3 Duna // Úterý, 11.2.2020 // 0:20
Přes Centrál se dá projít. V severní propasti teď ale není žebřík, takže se tam trochu hůř leze. Pozval jsem ty dva Ochozáky na akci.
4 Standa // Úterý, 11.2.2020 // 8:38
Konečně má zájem někdo z blízkého okolí.
5 Bob // Úterý, 11.2.2020 // 10:12
Supr akce… hezký kus práce jen víc takových…
V Severní zůstaly trny, takže při troše pozornosti to lze slézt na pohodu. Mám dojem že je to lepší lézt po zádech a žebřík pak vůbec nechybí. To níž do VyVe je to trochu víc komplikované 🙂