Speleohistorický klub Brno

Poslední říjnový víkend započal pro část skupiny v pátek na boudě. Chlapi byli v Ponoru, kde bylo množství vody větší než obvykle. V sobotu dopoledne pak dokončili přípravu dřeva na zimu.

Na ZUBu tradiční bádací trojka mezitím vytáhla 2 rundy lóden z čelby severní větve. Při průlezu Trucchodbou jsem v sedimentu našel úlomek krápníku – brčka. Probíhalo sondování čelby pomocí roxorového nástavce na vrtačku, u většiny vrtů jsme po 70 cm narazili na překážku (nejspíš na odpadlé bloky). Udělali jsme bojovou poradu, na které jsme se rozhodli nepokračovat již dále vzhůru, kde klenbu prostory tvoří jílovitý sediment, ale těžit vpřed, ve směru vrstvy červené hlíny, která mírně stoupá a vede zhruba severně. Všude se objevují obří opadané bloky, které je třeba rozbíjet před přesunem na povrch.

Po obědě dorazil i zbytek skupiny na ZUB. Se Staňou přijel host Matúš, se kterým se seznámil při akci v čachtickém historickém podzemí a který studuje v Brně – dnes to bude jeho první návštěva veřejně nepřístupné jeskyně. Po Matúšově exkurzi ZUBem začala akce v Huntuntuntu, do které se zapojila většina přítomných lidí.

[Pokračování →]

V říjnu jsme se vydali už posedmé do pařížských katakomb. Týdenní cesta byla tentokráte opět protkána návštěvou podzemních zajímavostí po cestě tam i zpět. A tak jsme si cestou tam dali sraz u francouzského Epinalu s kámoškou z Německa a těšili se na návštěvu podzemních pevností. Nejprve jsme navštívili Fort de Dogneville. Obrovská podzemní pevnost budovaná za Napolena, dnes spíše obrovský chlívek pro kozy. Nechyběly dvory, více podlaží, záchody, točky důlních vozíků. Pasti uprostřed chodeb a vodní příkopy s bodáky. Vše zarostlé mírným lesíkem s barvícími se listy v mírném dešti. Druhá pevnost Fort de Longchamp byla ještě opuštěnější s kouzelným polorozpadlým velikým železným mostem úplně zarostlým lesem s vysokými stromy. Dvory byly zarostlé břečťanem a zdi se pomalu hroutily. Spatření padlí velikáni nám jitřily fantazii jako známá část Lovecraftova Necronomiconu: „Kdys jako dítě a znovu až pak dnes tu mýtinu já viděl s věkovými duby v šedavé mlze…“ Ani zde nechyběly podivné stroje, místnosti pro točení děl, podzemní sklepy či stoly na zabíjení chovaných zvířat. Jelikož jsme chodili celý den, rozhodli jsme se přespat. Nanosili jsme si dříví do krbu a v podzemí si rozdělali oheň a dělali jsme si na něm klobásky. [Pokračování →]

V sobotu jsme s Erikem navštívili podzemí v Čachticích na Slovensku, kde zrovna probíhala pracovní akce. Byli jsme nasazeni v nynějších koncových prostorách podzemí, kde jsme kopali sondu do nižších pater. Zeminu jsme pak transportovali kolečky až ke vstupu, kde hlínu ostatní vynášeli ven v kyblích. Během oběda jsme pak prošli i opuštěný kaštiel s jeho podzemím. Vypadá to, že podzemí je pod  celou obcí a tak jak se vykopou sesunuté a spadené úseky, mohlo by se zase spojit.

Spustit prezentaci

Kanón: georadar zajištěný p. ing. Hruškou z firmy KOLEJCONSULT & servis
Vrabec: jeskyně Závrt u borovice, Moravský kras jih
Datum střelby z kanónu na vrabce: 10.10.2015
Účel: orientační 3D mapa jeskyně, pokus o detekci paleohorizontu / erozní báze

Dave Duna se nedávno v práci seznámil s p. Hruškou a při zavedení řeči na jeskyně zjistil, že p. Hruška se jich za desítky let něco geofyzikálně naměřil. Slovo dalo slovo a bádací trojka (Bob, Dave Duna, Dave Luv) plus Béďa (6-11) přijížděla na ZUB bohatší o geofyzika a zajímavou mašinku.

Nejprve jsme určili a vytyčili oblast 38 x 25 m, která pokrývala půdorys ZUBu s velkou rezervou a zahrnovala i někdejší přítokový žlíbek směřující od severu. Vlastní měření je nejlepší provádět v 5 lidech – dva vytyčují čtvercovou síť pomocí pásma, 2 přenášejí antény a 1 obsluhuje přístroj (spouští měření).

[Pokračování →]

První říjnový víkend pořádal Kuča narozeninovou bečku. Kolik padlo rund alkoholu různých značek není známo – forenzní detektivové by však na boudě  zajistili velké množství biologických stop ;).

V sobotu část skupiny zůstala na boudě a připravovala dřevo na zimu. Zbytek v brzkém odpoledni dojel na ZUB, aby splnil Kučův narozeninový sen – vytěžit zátku z kameniva na počátku Huntuntuntu. Leč nebyl morál, tedy spíše dostatek lidí na povrchu způsobil jejich nedostatek v díře a z 3 kýblů vytěžených v Huntuntuntu spatřil denní světlo jediný. V koncové síňce Trucchodby se vedlo o něco lépe – těžba zde začala už dopoledne a díky průběžně obměňované skupince lidí se z díry vyvezlo 5 rund lóden, tedy nějakých 55 kusů. Roxor zatlučený v nejvyšším bodě sondy nad čelbou stále nenarazil na hranice prostory. Výškově se již dostáváme na úroveň Centrálu.

Během akce se střídaly humorné okamžiky s těmi méně vtipnými. Přivítali jsme zatím nejmladší exkurzantku v obou větvích ZUBu (Katčinu Natálku), naopak jistý jedinec po přímém zásahu lódnou přišel o brejle a celkově tak nějak neměl svůj den.

Spustit prezentaci