Tradiční čtvrteční schůze se nesla tentokráte ve velmi přátelském duchu, neboť 15 nováčků dokončovalo svůj úvodní kurs, a tak jsme si my ostatní vykládali venku. Nováčkům byly představeny pracovní skupiny a každá z nich ukázala svůj program, a tak jsem se alespoň dověděl kam jak kdo pokročil. Velmi zajímavá byla především skupina zabývající se Kloakou massimou, bohužel jsou třeba různá očkování pro vstup, tak je musím ještě přesvědčit. Ke konci jsem jen litoval nováčky, když jim bylo ukázáno co si koupit za vybavení a z čelovek dominovala Petzl duo led 14 za 100 Eur nebo novější model za Eur 200. Nicméně mě potěšil aspoň il presidente s Michalem, kteří si oba zakoupili Zebru díky tomu, že viděli, jak svítí u mě. Aby to nebylo málo, tak si každý koupil zrovna dvě.
V sobotu ráno byla plánována foto akce s Romasotterranea v podzemí klášterního komplexu Basilica Santi Giovanni e Paolo kousek od Kolosea. Já tak alespoň dostal možnost využít zbrusu nový overal. Podzemí se nachází přímo pod vysokou věží, vstup je velice zajímavý a členitý. Historie zdejších prostor sahá do doby vlády císaře Nerona, tedy do 1. století po Kr. Ten zde nechal vybudovat mnoho studní, které sloužily jako zdroj vody pro vodní hry v Koloseu. Později byly studny rozšířeny na cisterny na vodu a ještě později bylo pár chodeb vykopáno za účelem těžby tufa. Úvodní část chodeb má sintrové náteky, neboť ve vyšších vrstvách se nachází vápenec ze základů kláštera. V chodbách je několik studní, které jsou široké přesně 90cm, tedy na šířku ramen římanů, po obou stěnách studně jsou vytesány záhyby pro sestup rozporem do studny. Bohužel jsem nevyfotil. Část prost je zatopena, momentálně zde byly jen 3 jezírka, ale dle výšky hladiny vody na stěnách je vidno, že bývají poměrně dosti zatopené, avšak nejspíše v zimě, kdy ve Středozemí je více srážek. Nejednalo se totiž o spodní vodu, ale dešťovou prosáklou horizontem.
Podzemí má na přímou délku cca 150 metrů a je hustě členěno chodbami, z nichž některé byly později zavezeny sutí. Celková délka chodeb tedy může být cca 2km. Zajímavé bylo, že na konci chodeb u stropu byl průchod do dalších chodeb, kde se nachází vedlejší systém, do toho se však nebylo bez žebříku či lana možno dostat. Jak už tomu bývá, tak zdejší kněz je žárlivec, že mu někdo chodí do podzemí, tak jsem mu na truc nakoukl potajnu do klášterních sklepů, kde právě probíhala rekonstrukce.
