V neděli 15. června jsem se spolu s Romasotterranea vydal na sever od Říma do podzemní chodby, která je zahalena tajemstvím. Jednalo se o mapovací akci, kdy se začalo u vchodu a pomalu se postupovalo dále. Italové byli velice precizní a v mapě chtěli mít i malé vstupy do bočního odvodňovacího kanálku táhnoucího se podél celé délky chodby, tedy cca 350 metrů. Podzemního průzkumu se účastnil i majitel okolních pozemků, který zde ještě nikdy nebyl. Chodba se táhne stále neměnným směrem v obdélníkovém průřezu. Na jejím konci je větší komora, která vznikla díky podmoku horních vrstev a zřícení samotné chodby. Sedimenty nesené vodou poté zanesly zbytek chodby až ke stropu. Konec chodby je tedy prozatím neznámý.
Chodba pravděpodobně spojovala etruské městečko s podzemními doly na kámen. Tedy alespoň takový je předpoklad, neboť leží na přímé spojnici těchto dvou lokalit. Před samotným koncem podzemní prostory se nachází i menší boční prostora s několika kamennými bloky nepocházejícími z chodby, možná byl tudy transportován materiál z dolů na kámen. Chodba zde byla určitě již za doby římského impéria, jelikož v ní byly nalezeny nástroje z té doby. Avšak jaký byl účel chodby a proč byla ražena, je stále nejasné. Snad budoucí průzkum a její zaměření do povrchu, stejně tak i bližší archeologické ohledání zasedimentovaných částí poskytnou odpovědi na naše otázky. Bližšímu určení důvodu ražby chodby nepomáhá ani fakt, že na jejích bočních stěnách jsou podélné čáry stále ve stejné výšce, svědčící o pravděpodobném transportu materiálu pomocí prostředku s koly. Dnešní návštěva tak přinesla plno domněnek a otázek, ale i kousek hotové mapy, zároveň přispěla k oprášení mé němčiny, neboť jak jsem zjistil, mnoho členů zdejší skupiny pochází ze Švýcarska.
