Speleohistorický klub Brno

Tento týden ve středu 20.5. měla naše skupina významné výročí 30 let od objevu jeskyně 1410A Novodvorský ponor – jedné ze dvou našich významných bádacích lokalit, kde vlastně i začíná historie celého našeho klubu. Pojďme se proto podívat do záznamů o objevu ze zažloutlých stránek našeho archivu. Do doby, kdy někteří naši současní členové nebyli ještě na světě.

Předem upozorňuji, že jakožto nepamětník zde cituji z kronik a starších publikací. V komentářích níže máte vy všichni, kteří jste se na objevu a na počátcích bádání jakkoliv podíleli, možnost omastit suchá fakta a přispět svými vzpomínkami.

Před objevem

Ještě dávno před vlastním objevem byla existence periodického ponoru na SV úpatí Skalky známa Ladislavu Slezákovi, který zde objevil v roce 1951 nedalekou jeskyni Ve Skalce. O existenci ponoru se zmiňuje krátkou zmínkou v časopise Kras v Československu 1962. Ponor se objevuje i v knize Jana a Petra Himmelových Jeskyně v povodí Říčky z roku 1967, kde je uvedeno: „Ponor je 3 m hluboký a 4 m široký a ústí do něj zahloubené řečiště na způsob malého meandrujícího údolíčka. Tato potoční deprese je pozorovatelná na vzdálenost asi 50 m před ponor, kde se stává stále mělčí. Les v těchto místech vytváří roh zemědělsky obdělávané plochy, ze které zřejmě při jarní rozjíži odtékají vody do zmíněného ponoru. Další odtok těchto vod v podzemí není znám“. Následně rozvádí úvahu, že je zřejmé, že žlíbek s nedalekou jeskyňkou Ve Skalce má svůj původ v činnosti těchto vod.

 První výzkumný výkop na dně ponorného závrtu provedla již v roce 1983 Březinská skupina Speleologického klubu Brno, kdy vznikla vydřevená sonda o hloubce cca 2 metry, která ve své spodní části narazila na litou skálu. Jelikož však nebyl vyřešen problém svedení povodňových vod, došlo při nejbližším jarním tání sněhu k zaplavení sondy a k jejímu opětovnému zasedimentování.

Vlastní objev

Vlastnímu objevu jeskyně předcházel speleologický průzkum závrtu zahájený 21.10.1989 při této příležitosti symbolicky založenou Novodvorskou skupinou Speleologického klubu Brno. Nutno podotknout, že před prvním kopnutím předcházelo půl roku dlouhé období vyřizování nezbytných formalit potřebných k výzkumu. Do konce roku proběhlo šest akcí, vyvozilo se 194 koleček sedimentu a tak byl v závrtu postupně realizován mohutný výkop o půdorysu 4×4 metrů. Vykopaný sediment byl transportován 15 metrů daleko proti proudu periodického toku, kde byl uskladňován v místě vznikající hráze, která zajišťovala svod vody z přítokového žlíbku.

V hloubce 4 metrů byl výkop soustředěn na jedno perspektivní místo s hlinitojílovým sedimentem vpasírovaným do jílové vrstvy a byl nadále veden menším půdorysem 2×1 metru. Postupně se začalo objevovat rozpukané skalní dno, kde po vyjmutí jednoho z vklíněných kamenů byla 20.5.1990 v hloubce 5,3 m objevena Markem Šenkyříkem a Zdenkem Foltýnem volná dutina neznámé jeskyně. Vstupní část je 1,5 m vysoká, 1 m široká a 3 m dlouhá. Z ní pak pokračuje plazivkovitý trativod, kde se v den objevu podařilo proplazit do vzdálenosti 3,5 metru.

Tolik ze zkráceného zápisu z výročních zpráv o činnosti ještě pod hlavičkou ČSS ZO 6-12 za rok 1989 a 1990.

Ve druhé výroční zprávě se dočteme i informaci ohledně názvu jeskyně: „Objevitelé nazvali novou jeskyni Novodvorský ponor a navrhují evidenční číslo 1410A“.

Kupodivu klubová kronika je k této události poměrně skoupá a o objevu je v ní jen lakonická zpráva z 25.5. „Na ponoru objev neznámé jeskyně dlouhé 10 m. Je tvořena na tektonické poruše, vliv eroze je minimální.“

Literatura

O jeskyni se postupně objevovaly články i v odborné literatuře, kde popis vlastního objevu vychází z výše uvedených informací:

Červinka P. (1999): Příspěvek k poznání krasových jevů u Nového Dvoru v jižní části Moravského krasu. – Speleofórum ´99

Šenkyřík M. (2005): Objev j. č. 1410A Ponorný Hrádek na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu. Výsledky speleologického studia novodvorských ponorných vod (1989–2004). – Speleofórum 2005

Šenkyřík M. (2005): Acta Speleohistorica 4/2005 Plošina Skalka – základní studie o neznámém speleologickém problému jižní části Moravského krasu : zpráva o speleologickém průzkumu na plošině Skalka za roky 1989-2004

Tolik z písemné historie objevu. Dodejme jen, že i když se hlavní síly skupiny zaměřují především na druhou lokalitu Závrt u borovice, stále na Novodvorském ponoru probíhá výzkum, a tak současná SHKB nadále navazuje na dobré dílo našich předchůdců.