Speleohistorický klub Brno

…aneb report z akce 27. – 28.4.2013

Zprvu nic nenasvědčovalo, že tento víkend bude výjimečný v odhalování podzemních tajemství.

V sobotu jsme se oba Dejvové potkali na cestě k boudě a zjistili, že základna nejeví známky přítomnosti živých tvorů (jeskyňářů, nikoliv pavouků). Dopoledne dorazil Lukin a Kuča a začaly práce na „tunění“ boudy. Kuča přinesl madlo ze Škody 120, které jsme po boji s tupými vrtáky (nejsou tím myšleni přihlížející členové skupiny ;o) připevnili na dveře základny a seřídili panty, takže dveře už jdou lehce zavírat i zvenku.

Kuča s Lukinem sestoupili do Ponoru, aby zjistili, kolik vody zůstává v koncové partii po jarním tání. Dlouho se nevraceli, tak jsme s Dejfem vlezli pod 2. žebřík a provedli několik fotek – chtěl jsem mít zachycenou Bobovu sondu, vykopanou na minulé akci. Naznali jsme, že budoucí transport vaniček s blátem bude díky sondě méně plynulý, ale zato se zde teď lépe fotí, když si „model“ může stoupnout do sondy ;o).

Kluci vylezli z jeskyně kompletně promočení, takže šlo snadno uhodnout, že neprováděli jen revizní sestup. Rovnou vycákali většinu vody přes puklinu v čelbě do dalšího pokračování – a popisovali, jaké zvuky vylévaná voda prováděla. Vypadá to, že za koncovou štěrbinou voda padá dolů v úzkých meandrech.

Odpoledne dorazil Standa a dovezl koberce, takže jsme začali s velkým úklidem boudy. Dokončili jsme zateplení stropu, vyklidili celé patro a usadili koberce. Dole následkem padajícího prachu změnila podlaha barvu na světle šedou, což jsme ještě za světla spravili dalším úklidem.

Kuča domluvil exkurzi do jeskyně Malý Lesík, kam jsme se v pozdních večerních hodinách vydali. Prohlédli jsme zbytky těžební dráhy, sestoupili do Propástky a nakoukli do Panny. Poté jsme navštívili střední patra, kde nám Kuča ukázal jím kdysi kopaný Mikrodóm. Prolezli jsme si okruh ze Starého dómu přes Perlový dómek, Lisovnu, Pohádkový dómek a Striptízku, kde jsme vyslechli humornou vzpomínku na jednu dámu, která se v jmenované plazivce zasekla svým bujným poprsím. Já pro změnu zjistil, že není moudré mít při průlezu úzkými puklinami foťák v kapse na břichu 😀 .

Po nočním návratu na základnu jsme virtuálně jeskyňařili při popíjení dobrého moku (v případě mě jakožto abstinenta nešlo o pivo, nýbrž o rum). Za zvuku kytar jsme s postupem času začali pět songy mého a Kučova mládí – náhodný turista by se tak nad ránem mohl dozvědět, že Průša je úchyl a pokud by přišel blíž, měl by to i s taneční vložkou 🙂 .

Přes své webové stránky o jeskyních jsem se seznámil s Honzou, který patří k prolézatelům jeskyní v Údolí Říčky a přislíbil přijet v neděli ráno na bádací akci. Dojel i s dalším zájemcem o jeskyně – Kubou. Jelikož kromě Standy ještě všichni spali, zašli jsme s hosty k Ponoru, který si po vyslechnutí bezpečnostního minima směli prolézt. Šlo jim to velice dobře – oba zdolali i Cestu Vyvolených a prý to nebylo nějak těžké ;o).

Hosté byli překřtěni na otroky 😀 a dohodli jsme se, že provedeme revizní návštěvu Závrtu u Borovice (ZUBu). Před naším odchodem jsme se potkali se skautíky z šlapanické Dvojky a rozluštil jsem tak záhadu, proč někdo přivázal u Ponoru kousek lana – byla to součást jejich hry.

Otroci dostali nejtěžší úkol – přenést po místy téměř neznatelné cestě s popadanými stromy z boudy na ZUB těžký vrátek – za což jim bylo slíbeno, že pak nemusí už na nic sáhnout (slib zůstal nesplněn). Stará těžební trojnožka u ZUBu byla zničena, takže jsme se pustili do stavby nové. Osadili jsme vrátek a po revizním sestupu spojeném s mou první návštěvou této lokality jsme nezaháleli a rovnou rozjeli těžební akci.

Honza s Kubou pomocí lana uvolnili v Jižní propasti větší kámen nad neprůlezným pokračováním a se Standou a Dejfem pak pokračovali v dentálním ošetřování ZUBu – odstraňovali vrstvy ZUBního kamene a sedimentálního plaku. Já si tvořil sval na pravé ruce obsluhou vrátku a Kuča vytěženými kameny zpevňoval základ trojnožky.

Celkově jsme z dna Jižní propasti vytahali 30 kýblů a touto operací se partě v propasti povedlo pod jiným úhlem nahlédnout do neprůlezného pokračování – předseda jeho hloubku odhadl na 8-10 metrů. Kámen vhozený do otvoru ještě dlouho poskakuje po skalních stěnách.

Propast je tedy o několik metrů hlubší, než je vyznačeno na mapce jeskyně z loňského roku. Je to malý krůček pro lidstvo, ale veliký skok pro jeskyňáře z SHKB .

Děkuji Honzovi a Kubovi za pomoc na naší lokalitě, věřím, že spolupráce bude pokračovat a že brzy se opět podíváme tajemstvím ZUBu na zoubek.