Oproti loňsku se nám letos nedaří pořádat miniakce na ZUBu – důvodem je i fakt, že zatímco ještě vloni se i ve dvou lidech dalo slušně zabádat v severní větvi, letos už to díky narůstajícím délkám chodeb a použité transportní technice není možné. Přesto jsme v pouhém počtu 2 badatelů (Dave Duna, Dave Luv) došli na ZUB, protože jeskyňoabsťák začínal být velký.
Dotáhl jsem tři ploché baterky a zkusil zapnout vzduchotechniku – ani prd. Po chvíli Duna naznal, že účinnější by bylo, kdyby větráčkem točil rukou ;), protože moje laborace s dráty k baterkám k ničemu nevedly (po akci jsem je změřil a jedna pouhých 5 let prošlá baterie byla mrtvá). Vlezli jsme tedy do nevyvětrané díry. Po delší době jsem tak navštívil i někdejší propástku v Jižní – protože dnes při nedostatku lidí platilo heslo nejsme na závodech ;).
Přelezli jsme do Severní větve a začali s prací. Duna těžil strop, protože už reálně hrozilo utržení sedimentové klenby. Já na dně Severní stíhal i vyšťourávat sediment z pukliny u začátku dráhy pro lepší pohled dovnitř. Přesunuli jsme rundu lóden na dno Severní. Začalo se mi dělat céóčkové blivno, ale ještě jsem dolezl na čelbu podívat se, jak se nám koncová síňka rozrůstá. Pak už jsme vystřelili z díry a bez vzduchotechniky nebyl morál se po sežrání prášků proti bolení hlavy vrátit zpět. Akci jsme tak odpískali už po 3 hodinách.
