Speleologie byla, je a vždycky bude tvrdým střetem mezi zbožným přáním a nekompromisní realitou. O tom jsme se (znovu) přesvědčili na naší poslední sobotní akci na ZUBu. Poměrně vysoká přislíbená účast i motivační mail naší královny – cituji: „bez 100lóden domů nejdeme“- naznačovalo, že to bude v sobotu VELKÝ. Leč nestalo se. Ale nepředbíhejme.
Akce začala již tradičně – vysvobozováním Bobova hrabajícího auta na zabahněné příjezdové cestě k ZUBu. U skruží jsme se následně přivítali se Saigonem a za chvíli dorazil i Standa s Pavlem. Vypadalo to pořád nadějně. Bez zbytečných protahovaček jsme zamířili směrem do hlubin. Bob se jal dodělávání vzduchotechniky, já mezitím nakopával prázdné vaničky na čelbě Nohsledů. Chtěl jsem si ověřit možné pokračování, které jsme minule sondovacími vrty vytipovali na čelbě. Po chvíli jsem zaslechl, že se něco blíží a podle narůstající koncentrace etanolových výparů jsem správně tipnul, že to bude někdo od nás. Neváhal jsem kolegu hned zapojit do těžby, ale na moji nevinnou prosbu „podej mi prosím Tě prázdnou lódnu“ přišla tvrdá odpověď: „zrovna do ní bleju“. Když pak z nešťastníka vyšlo najevo, že se šlo na boudě spát až v šest ráno, pochopil jsem, že VELKÝ to už bylo. Co se stalo s inkriminovanou lódnou netuším a ani nechci vědět, ale výkřiky ostatních: „to se Bobovi nebude líbit, ta lódna není plná!“ mi naznačili, že došlo k doplnění žaludečních sedimentů těmi jeskynními. Po chvíli (kolem poledne) se ke mně donesla informace, že se na povrchu objevila královna jihu, která snad měla zmíněnou událost zopakovat méně efektně na povrchu, ale jestli jde jen o legendu, nechám na případných komentářích.
Tím radovánky na Zubu skončily a začala konečně tvrdá práce. Zbyli jsme nakonec jen čtyři – Saigon sekundoval Bobovi s instalací vzduchotechniky Východní propastí a Standa mi pomohl s přetahováním lóden od čelby k Východní propasti. První rundu jsme následně relativně v pohodě vytahali na povrch. Došlo jen k menší rozpravě mezi Bobem a Saigonem ohledně bezpečného způsobu používání vrátku. Co myslíte, je bezpečnější používat hlučnou západku, když díky tomu nejsou slyšet důležité pokyny z díry? Ale třeba to rozhodne výroční schůze… 🙂
Po první rundě jsem se pustil do strhávání sedimentů na levé straně v polovině Nohsledů – kde jsme plánovali prodloužit lanovku. Bobovi se mezitím podařilo přivést hadici vzduchotechniky až na dno Východní, přičemž využil zajímavý přírodní úkaz – ve skále vedle spodního žebříku po odstranění sedimentů otevřel trychtýřovitý průchod liťákem, kterým hadice krásně prochází, aniž by překážela při pohybu nebo vytahování lóden. Jinak si troufnu říct, že to, jak je hadice vedena Východní, je malým uměleckým dílem. 🙂 Parádní práce. Vzduchotechniku jsme použili a na kvalitě vzduchu to bylo hned poznat, konečně máme v Nohsledech zase kyslík!
Po vytahání dalších 20 lóden jsme pokračovali s instalací lanovky v Nohsledech. Lanovka je prodloužena o cca 2 metry, Bob ji ukotvil níž, takže už není potřeba provádět kulturistické výkony při navěšování. Po tom, co se s námi rozloučili Saigon a Standa z povrchu, jsme provedli naši oblíbenou sondáž do sedimentů – na čelbě to teď nevypadá moc optimisticky. V přímém směru jsme už pokračování nenavrtali. Nad čelbou jsme objevili malý komínek, který je propojený s již odkrytým komínkem vedoucím východním směrem. Pravá západní stěna čelby se snížila a boční pokračování se značně zahlubuje – Bob tu provedl menší výkop. Pořád je otázka, co je pod čelbou, kde vrták bez problému zajede na celou délku.Hodně perspektivní je Krtčí nora, kde opět vrták beze známky odporu zajel v přímém směru na celou délku.
Notně vyřízení jsme se večer rozhodli ukončit akci, ale třešnička na dortu nás ještě čekala – kluci na povrchu nám sice odinstalovali na naši žádost vrátek, ale nějak jsme si neuvědomili, že máme dole spoustu materiálu, který jaksi potřebujeme dostat na povrch… Po založení několika výškových táborů se nám postupně podařilo všechno vytahat ručně. Ještě že u toho nebyl žádnej bezpečák ! Konec akce v 18:30. Příkaz královny sice nebyl splněn (vytěženo cca 40 lóden), ale úplně blbej pocit z toho nemám!
komentářů: 4 ↓
1 Standa // Úterý, 11.12.2018 // 10:55
A já vím co se s lódnou stalo! Na příště mám nachystané čtyři baterky, které nejsou nové, ale v jeskyni snad zase odlouží.
2 Bob // Středa, 12.12.2018 // 17:39
Protože jsem si nevšiml, že Saigon nevrátilčást věcí do okýnka s nářadím, tak jsem pár věcí doma postrádal při rovnání nářadí po akci. Tak jsem se tam ještě cvičně stavil, aby to nezrezlo. 😉
Vzduchotechnika je sice dolů natažená, Ale bude chtít ještě trošku připevnit. Má tendenci se v jednom místě rozpojit, Ale to doladíme.
Trychtýř – Křtitelnice vypadá fakt luxusně, snad si ho nezničíme.
3 Dave Luv // Středa, 12.12.2018 // 20:02
Super report, Dave 🙂
Ale musím vás chlapi pokárat. Na miniakcích se dřív neblilo, a to ani do lóden 😉
4 zuzu // Čtvrtek, 13.12.2018 // 11:51
Tak aspoň vám se zadařil kus práce 😉 mě se zadařila neschopenka, od pondělí se válím doma s angínou :/